Jdi na obsah Jdi na menu
 


Muž v hlavní roli

24. 9. 2009
Autorka napsala již několik románů, z nichž některé jsou až neuvěřitelně podané. Je to díky kombinaci kritiky a autorčina stylu, což činí její knihy čitelnější než mnohé další. Navíc je Elfriede Jelineková držitelkou Nobelovu ceny za literaturu.
Paula a Brigita. Brigita a Paula.
Dvě ženy, které v příběhu tvoří dokonalý protiklad. Patnáctiletá Paula žije s rodiči v malé vesničce v ještě menším domku. O svém životě má však zcela jasnou představu. Chce se vyučit, odjet do většího města, kde by pracovala v továrně a šila by od rána do večera. Podaří se jí přesvědčit rodiče, aby jí to dovolili. Už žádné obskakování mužů, nudné povolání prodavačky nebo ženy v domácnosti. Paulu čeká skvělá budoucnost. Jen ještě najít lásku.
Brigita lásku nehledá. Má Heinze. Heinz je budoucí podnikatel, navíc oproti Brigitě na mnohem vyšší úrovni. Brigita pouze šije podprsenky. Aby tedy dosáhla lepšího postavení, pokouší se všemi možnými způsoby přesvědčit Heinze, že je s ní bude šťastný, jen jejich láska vydrží na věky.
Paula nakonec najde lásku v podobě Erika. Erik je hloupý alkoholik. Paula však tyto nedostatky přehlíží. Věří, že se kvůli ní Erik změní a nikdy na ni nevztáhne ruku. Sen šičky se rozplývá ve chvíli, kdy Paula s Erikem otěhotní. A ten si ji navíc nechce vzít...
Brigita naráží na konkurenci v podobě Zuzi. Heinze se však nehodlá vzdát, přestože ho již upřímně nenávidí. Její štěstí a postavení jsou už na dosah ruky. Možná tomu všemu bude blíž, pokud se jí konečně podaří otěhotnět. Hon za dítětem začíná.
Ve velice jednoduchých větách založených hlavně na citech autorka popisuje dva odlišné světy, které na konci utvoří uzavřenou smyčku. Demonstruje, jak je nebezpečné věřit výhradně červené knihovně (Paula) a jak je dobré nevzdát se svého snu (Brigita).
Až příliš se sem hodí věta deklamující po čem ženy touží... Avšak autorka bez příkras v závěru ukazuje, že všechny štěstí mít nemůžou.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář